25.11.-28.11.2022
Po večerním příletu, procházce po Royal mile a dalšími.vánočně osvětlenými ulicemi tohoto životem kypícího města, skončil první den našeho skotského víkendu.
Ráno jsme ale zčerstva vyrazili do jeho víru znovu.
Ulice s viktoriánskými domy, dudáci hrající známé skotské melodie, v obchodech si můžete zakoupit tradiční kilt, nebo šálu v různě barevném rozložení kostek, které označovalo a označuje příslušnost k významným skotským klanům, rozličné vůně jídla a občas se houpající dlaždice na zemi, i tohle hlavní skotské město reprezentuje.
První naše kroky vedly do gotické katedrály Svatého Jiljí, která byla spojena s osobou reformátora Johna Knoxe, ale v jejich krásně zdobených interiérech jsou upomínány i další osobnosti a členové královské rodiny.
Pak už nastal čas na prohlídku Edinburgského hradu, který byl na pozůstatcích původních hradišť postaven ve 12. století a sloužil jako sídlo skotských králů i jako obranná pevnost či vězení. V současnosti je v jeho zachovalých zdech několik muzeí, které se pojí s jeho využíváním, památník padlým v různých bojích všude po světě a jsou zde uloženy Skotské korunovační klenoty. Je zde prý krásný výhled na město, přístav i kopce okolo.
Po prozkoumání hradu od vězení až po nádvoří jsme po Královské míli pokračovali kolem moderní budovy Skotského parlamentu k Palace of Hollyroodhouse, která je oficiální rezidencí Britské královské rodiny ve Skotsku, uvnitř je možné si prohlédnout reprezentativní i osobní místnosti, které monarchové využívali a ze zahrady dýchající podzimem je prý hezky vidět nedaleké kopce Arthur’s seat.
Po královské pompéznosti trochu té reality v podobě parku Princess street gardens, který byl také vánočně osvětlen a ozvučen vánočními písněmi a kde probíhaly adventní trhy. Po procházce v zeleni,kolem různých monumentů i mezi davy vánoční atmosféry a delikates nasávajících lidí, se nám po menším hledání podařilo najít místo v dobře vypadající restauraci s místní nabídkou, kde jsme ochutnali výborné místní jídlo a pivo. Pak už jen poměřit dlaň s otiskem spisovatelky J.K.Rowling a i druhý den zde byl za námi.🍺
- Památník Medvěda Vojtka, Edinburgh, Skotsko
Po dni plném hradů a paláců jsme v neděli dopoledne zamířili trochu do přírody. Od Hollyroodhouse jsme nejdříve po zpevněné cestě a ke konci spíše po kamenech vylezli na nejvyšší vrchol Arthur’s seat (251m n.m.), kde kromě množství návštěvníků foukal dost silný vítr, takže po pořízení panoramatických fotografií určitě dechberoucích výhledů jsme sklouzli po balvanech a seskákali kamenné schody a slezli níže, abychom se po měkkých travnatých svazích vydrápali i na menší vrchol tyčící se více nad pulzujícím historickým městem.
Zde tolik nefoukalo ani tu nebylo tolik lidí, tak jsme tam pobyli o něco déle, a pak provázeni krákáním havranů jsme i z tohoto kopce obklopeni zelenou záplavou krátké trávy sestoupili z výšin, a pokračovali jsme městem na protilehlý Calton hill, kde jsme nejdříve prokličkovali hřbitovem, kde měl svůj pomník už zmiňovaný John Knox i další významné rody, a dál nás cesta vedla kolem různých památníků až na samý vrchol nízkého kopce, kterému vévodí anticky vypadající National monument of Scotland, který byl postaven jako připomínka skotské statečnosti.
Naše procházka pokračovala kolem dalších staveb a hvězdárny, a pak nás osud zavál k Národnímu skotskému muzeu, kde si vidící část naší výpravy užila interaktivní prohlídku místní expozice, a my jsme mezitím prozkoumali místní obchody se suvenýry a po menším hledání jsme díky google navigaci narazili na menší bar, kde kromě profesionálních hudebníků mohl čas zkrášlit hudbou i kdokoliv jiný na erární kytaru. Při ochutnávce místního výborného piva jsme mohli poslouchat hudbu hranou i zpívanou rozličnými hlasy a nástroji, v baru bylo jen pár míst k sezení a něla jsem pocit, že muzikantů je tu oproti poslouchajícím hostů přesila. Když nás objevila skupina , která si užila muzeum, shodli jsme se, že po večeři bude tento příjemný bar ideální pro strávení posledního večera v Edinburghu.
Kromě piv jsme zde ochutnali i různé druhy proslulé skotské whisky a při super muzice se poslední večer rychle přeměnil v noc.
Poslední den v Edinburghu jsme zasvětili hřbitovu Greyfriars, kde kromě hrobu věrného psa Bobbyho, mají poslední místo odpočinku i lidé se jmény, které ve svých knihách o Harry Potterovi použila spisovatelka J.K.Rowling.
Hledání dárků pro nás i naše blízké nám zabralo více času než jsme čekali, a tak jsme se nestihli přesunout k přístavu a ke královské jachtě Británia, kterou jsme také plánovali navštívit.
Místo proslulé lodi jsme zbytek času zasvětili procházením adventních trhů na Princess street, a po ochutnání další delikatesy a po posledním pivu ve stylovém pubu už nás čekala jen cesta autobusem na letiště.
Tam jsem zažila horké chvilky do znovunalezení svých chytrých hodinek, které byly hledány veškerým bezpečnostním personálem odbavení, aby se nakonec našly v boční kapse našeho příručního zavazadla, kam je musel uložit nějaký pečlivý pracovník letištní kontroly. Pak rychle ke správné bráně, letadlo nabralo rychlost i výšku a zase někdy, hezké, voňavé a přívětivé Skotsko!🏴👋
Více fotografií z tohoto povedeného eurovíkendu najdete na této facebookové stránce.