8.8.-10.8.2023
Další den nás čekal přes 200 kilometrů dlouhý úsek, museli jsme v Malaze vyzvednout zbývajícího člena naší cestovní grupy a jelikož nám zbýval čas, chtěli jsme ho zasvětit průzkumu Malagy. Jelikož jsme ale i po několikátém obkroužení kolem historického centra a Parque de Malaga nenašli žádné volné parkovací místo, pokračovali jsme do kempu a zbytek dne odpočívali a sbírali síly na výlet na Gibraltar.
Gibraltar a Marbella
Cíl našeho roadtripu byl už od začátku daný, a po 26 dnech na cestě nás čekal výlet “s opičáky za opičáky.”
Na trase 127 kilometrů jsme si dali krátkou přestávku na kávu a pak cesta do našeho nejjižnějšího cíle hezky ubíhala. Tato situace se změnila když jsme dojeli k hranici, kde končí Španělsko a začíná britské území. Fronty aut před námi byly alarmující a zmenšovaly se opravdu pomalu. Po více než dvouhodinovém pekle v rozehřátém autě a s netrpělivými dětmi jsme hranici dvou rozdílných zemí překročili, a ocitli se na místě kde můžete vidět typické anglické telefonní budky nebo poštovní schránky, jezdí se zde ale po stejné straně vozovky jako ve zbytku Evropy. Je zde mnoho zajímavých míst k návštěvě, ale jelikož jsme byli zdrženi délkou čekání na vpuštění na toto jen 6 kilometrů čtverečních velké území Britské koruny, které je důležitým vojensky strategickým bodem kvůli svému přístavu, zamířili jsme rovnou k hrdě se tyčící dominantě s výškou 425 m.n.m. k Gibraltarské skále.
Dá se sem z města dostat lanovkou, nebo se mikrobusy dá vyjet až na vrchol, ale my jsme odstavili auto na parkovišti na úpatí skály a výstup si vychutnali pěšky. Díky úzkým silničkám, neustále pendlujícím mikrobusům i hloučkům pěších turistů však cesta nahoru není zase tak zábavná ani bezpečná. Tato chráněná oblast není ovšem vyhledávaná jen kvůli volně žijící kolonii Magota bezocasého, která je poslední na našem kontinentu, ale také kvůli krásným panoramatickým výhledům na španělskou pevninu, pláže, město a přístav pod ní nebo při dobré viditelnosti i přes Gibraltarský průliv až do Maroka.
My jsme ale nejdříve zamířili do vnitra hory, do jeskyní Svatého Michaela, které byly dle kosterních nálezů obydleny už člověkem neandrtálským. Za druhé světové války sloužily jako nemocnice a dnes mohou návštěvníci obdivovat jejich krápníkovou výzdobu, jezírko nebo být uchváceni stejně jako my jejich akustikou při zdařilých projekcích nebo kulturních akcích zde pořádaných.
Pokud budete mít více času nežli my, určitě navštivte i Velké obléhací tunely na severní straně skály, které byly do vápence vyhloubeny Brity na konci 18.století a využívány v 2. Světové válce.
Po prohlídce čarokrásných jeskyní nás čekal výstup na vrchol skály a děti cestou obdivovaly opice na které se celou cestu tak těšily. Vrchol ověnčený mlhou dobyt, lehké varovné kousnutí uštědřeno, suvenýry zakoupeny a jelikož už se přiblížil večer a obávali jsme se dalšího zdržení na hranicích, vyrazili jsme na zpáteční cestu.
Průjezd na španělskou stranu naštěstí nebyl tak zdlouhavý a jelikož nám cestu do kempu překřížilo město a luxusní turistické letovisko Marbella, využili jsme její promenádu s fontánami a restauracemi k občerstvení po nabitém dni. Toto město jehož první sídla založili Féničané a ve 3. století p.ř.n.l. ho ovládli Římané, má toho hodně co nabídnout. Tak zase příště Marbello!
Málaga
Po rozloučení se s osmým členem naší cestovní skupiny jsme s nadějí opět vyrazili do 2.největšího andaluského města.
Jelikož jsme vyráželi dříve, podařilo se nám najít u historického centra parkovací místo, a pak už nám nic nebránilo procházet se křivolakými uličkami s historicky vypadajícími domy, kolem Římského divadla postaveného v 1.století p.ř.n.l., kde se i dnes konají kulturní akce a kde na vás dějiny tohoto starobylého města dýchají na každém kroku.
Od tohoto kulturního svatostánku už je to jen kousek do kopce k maurské pevnosti Alcazaba, která obklopuje vrchol nad centrem města a jeho obyvatele chrání od 11. století a je propojena opevněným koridorem s hradem Gibralfaro, který jako obránce vyčnívá nad pevností. Tyto památky jsme bohužel obdivovali jen zvenčí, uvnitř Alcazaby ale najdete na kopci umístěné palácové zahrady s pomerančovníky a ve vnitřní citadele i zdobené andaluské dvory. Z hradu Gibralfaro máte pak Málagu jako na dlani.
Nákupními uličkami, přes malá malebná náměstí jsme došli až k renesanční Katedrále de la Encarnación, která zdobí tuto část města od 16. století a dříve byla součástí středověkých hradeb.
Dlážděné ulice jsme potom vyměnili za Parque de Málaga, zelené plíce města, které se táhnou od historického centra přes čtvrť Soho až k oblíbené pláži La Malagueta a kde najdete spoustu zajímavých a vzácných rostlin, stromů, keřů a palem. Tento park bohužel provází rušná dopravní tepna, takže o odpočinku od hluku se zde moc mluvit nedá. Jelikož bylo horko, dali jsme před rozpálenými ulicemi přednost místním oblíbeným plážím a koupání v teplém Středozemním moři. Příprava na zítřejší přesun už směrem zpět na sever nám zabrala zbytek dalšího krásného španělského dne.
Více fotografií nejen z Gibraltaru a Málagy najdete na této facebookové stránce.
Užitečné odkazy
Vstupenky na lanovku na Gibraltarskou skálu a další info o atrakcích
Vstupenky do Přírodního parku Gibraltar